Nejkrásnější kompliment

Zatím nejkrásnější kompliment v životě mi složil neznámý pán z jednoho pražského antikvariátu. Přes internet jsem si u něj objednala sbírku básní, po které jsem dlouho toužila a o níž jsem si myslela, že je beznadějně rozebraná. Když mi byla objednávka potvrzena, vydala jsem se do Dejvic hledat antikvariát Motýl. Poměrně rychle jsem jej objevila a vstoupila dovnitř. Chvíli jsem jenom vdechovala vůni starých knih a litovala, že s sebou nemám aspoň dva tisíce a tašku na kolečkách. Pak jsem se vydala k pokladně, abych si vyzvedla svou objednávku. Než jsem ale stihla cokoliv říci, pán, který seděl u kasy, se na mě podíval a řekl: „Vy si určitě jdete pro toho Skácela, to se pozná.“ A já jenom udiveně přikývla a celý den jsem se usmívala, protože není nic krásnějšího, než když vám někdo řekne, že je na vás vidět, že čtete Skácela.